West Papua Report
duben 2012/April 2012
Kompletní zpráva je k dispozici na/Complete report available at
Tři roky pro papuánské představitele. Indonéští násilníci spravedlnosti unikají
Indonéský soud odsoudil 16. března pět význačných papuánských představitelů ke třem letům vězení za účast na Třetím papuánském národním kongresu. Obětí této soudní frašky jsou Forkorus Yaboisembut, Edison Waromi, Selfius Bobii, Agus Kraar a Dominikus Sorabut. Tito lidé se nedopustili ničeho horšího než vyhlášení nezávislosti na Indonésii během pokojného setkání kmenů.
Oproti tomu skuteční zločinci, kteří se na účastnících kongresu dopustili brutálního násilí včetně několika vražd, nebyli dosud hnáni ke zodpovědnosti. Pouze v případě několika policistů bylo přikročeno k "administrativním sankcím".
Proces se zmíněnými představiteli a ignorování skutečné trestné činnosti vyvolaly protesty mezinárodních nevládních organizací, avšak americká vláda na selhání spravedlnosti nijak nereagovala.
Silnější protesty zazněly pouze z řad Amnesty International, která indonéské úřady vyzvala k propuštění odsouzených, a od Human Rights Watch, která odsoudila proces a citovala výroky obhajoby ohledně násilí páchaného ve vazbě na zadržených představitelích. Podle nich byl Yaboisembut policisty kopán do hrudníku a mlácen pažbou do hlavy, a podobně bylo zacházeno i se Sorabutem a Kraarem.
Nedostupnost základních potřeb pro venkovské Papuánce
Deník JUBI informuje o nové knize Cipryho Jehana, která vyšla pod názvem The Papuan Paradox. V Papuánském paradoxu autor popisuje "systematickou diskriminaci" Papuánců žijících v okrese Keerom. Na semináři iniciovaném keeromskou katolickou církví Jehan popsal tzv. "strukturální sociální nespravedlnost". Řekl, že indonéská vláda soustředí rozvojové snahy do oblastí Arso a Skamto, které jsou osídlené převážně nepapuánskými přistěhovalci a přesídlenci. Oblasti s většinovou populací Papuánců jako je Waris a Towe naopak takovou rozvojovou pomoc nedostávají.
Jehan dále uvedl, že diskriminace Papuánců se vztahuje i na oblast vzdělávání. Jako důkaz udal příklad nerovnosti ve vzdělávacích službách od mateřských škol až po školy střední. Řekl, že v okrese Keerom jsou školky rozmístěny všude s výjimkou oblastí Waris a Towe, kde nejsou vůbec žádná vzdělávací zařízení. V závěru svého proslovu řekl, že "vláda je daleko důslednější, pokud jde o vysílání vojáků než o zajištění učitelů a lékařů".
Cameron kritizován za "zveličování" indonéské demokracie
Erwida Maulia, 27. dubna 2012/
April 27, 2012
Organizace Human Rights Watch (HRW) odsoudila výroky britského premiéra Davida Camerona týkající se indonéské demokracie. Podle HRW zcela opomněl zprávy o porušování lidských práv. Cameron pěl chválu na Indonésii během své návštěvy země na počátku dubna, kdy prohlásil, že přechod Indonésie k demokracii může posloužit jako vzor pro další státy s muslimskou většinou.
„Lidé Indonésie mohou prostřednictvím demokracie ukázat, že
existuje alternativa k diktatuře a extrémismu. Že zde, v nejlidnatější
muslimské zemi světa, nemusí být náboženství a demokracie v rozporu,“
řekl studentům univerzity Al-Azhar v Jakartě 12. dubna. „Vaším příkladem
volby demokracie pro svou budoucnost se budou inspirovat mladí muslimové na
celém světě.“
HRW však ve svém prohlášení Camerona kritizovala a uvedla: „Indonéská
vláda nezasahuje proti narůstajícímu násilí a diskriminaci ze strany islámských
militantů vůči náboženským menšinám jako jsou ahmadíové, ší´ité a křesťané. V provinciích
Papua a Západní Papua se bezpečnostní síly nadále nemusejí plně zodpovídat z porušování
práv mírumilovných aktivistů za nezávislost.“
Cameron a indonéský prezident Yudhoyono byli přítomni podpisu kontraktu ve výši 2,5 mld. USD mezi národní leteckou společností Garuda Indonesia a Airbusem. Dále řekli, že se během tří let pokusí zdvojnásobit obchodování mezi oběma zeměmi.
http://www.freewestpapua.org/index.php/news/1873-british-pm-criticized-for-overstating-indonesias-democracy
West Papua Report
březen 2012/March 2012
Kompletní zpráva je k dispozici na/Complete report available at
Americké vrtulníky pro indonéskou
armádu: hrozba pro civilisty
Náměstek indonéského ministra
obrany Sjafrie Sjamsoeddin oznámil, že Indonésie plánuje nákup osmi vrtulníků
Apache AH-64 ze Spojených států. Prodej vrtulníků indonéské armádě představuje
přímé ohrožení pro papuánské civilisty, kteří jsou cílem vojenských útoků už
řadu let. „Očistné akce“, z nichž jedna právě probíhá v oblasti Centrální
vysočiny, sestávají z útoků na vesničany, ničení jejich domovů, kostelů a
veřejných budov. Útoky, namířené údajně proti chabému papuánskému odboji, nutí
nevinné vesničany k odchodu z domovů. Prchají buďto do okolních vesnic nebo do
lesů, kde nemají možnost si obstarat dost potravy, zůstávají bez přístřeší a
bez lékařské péče. V důsledku toho mnoho z nich umírá.
AH-64 je určen pro útoky na pozemní
cíle. Má systém nočního vidění a je vybaven 30 mm kulomety M230 a raketomety.
Tyto stroje značně zvětší možnosti
indonéské armády provádět akce na Západní Papui a dozajista budou mít za
následek více obětí mezi civilním obyvatelstvem. Americký Kongres musí být
informován o prodeji velkých zbraní a musí se proti němu postavit.
Indonéské úřady hází klacky pod
nohy nevládkám pracujícím v Papui
Za pomoci byrokratických úskoků
včetně manipulace s vízovými povoleními a zamítnutí cestovních povolení
brání ústřední indonéská vláda uznávaným mezinárodním nevládním organizacím v monitorování
situace na poli lidských práv na Západní Papui, v zajišťování ochrany
papuánských humanitárních pracovníků a dokonce i v poskytování humanitárních
služeb. V roce 2009 Jakarta přinutila Mezinárodní výbor Červeného kříže,
aby uzavřel svá pracoviště na Západní Papui.
Koncem roku 2010 ukončily svou
činnost Mezinárodní mírové brigády (PBI) – celosvětová organizace na ochranu
aktivistů za lidská práva. Důvodem byly letité obstrukce při udělování víz ze
strany Jakarty. Neuspěl ani návrh PBI zaměstnat na pracovišti indonéský
personál.
Také holandská humanitární
organizace Cordaid musela ukončit svoji činnost na Západní Papui. Vládním
nařízením z července 2010 tak byla ukončena desítky let trvající práce v oblasti
sociálního rozvoje a zlepšení ekonomického postavení chudých. Indonéské úřady také
odmítly, aby australská Caritas umístila své zaměstnance na Západní Papui.
Nedávný projekt Oxfamu na pomoc ženám probíhal za omezení ze strany Jakarty,
mj. zamítnutí vstupu neindonéských specialistů do oblasti.
Genocida na Západní Papui/West Papuan Genocide
zveřejněno 9. 3. 2012/published on March 9, 2012
for info in English please go to: http://wpik.org/Src/genocide.html
Genocida
je zločin definovaný Úmluvou o zabránění a trestání zločinu genocidia přijaté
rezolucí Valného shromáždění OSN č. 260 (III) A dne 9. prosince 1948.
S příchodem
indonéských sil na Západní Papuu započalo cílené ničení etnických struktur. Studie Yaleovy
univerzity pod názvem „Porušování lidských práv na Západní Papui: Aplikace
zákona o genocidě na údobí indonéské nadvlády“ vysvětluje, že masakry a mimosoudní
vraždy, mučení, zmizení a zadržování, násilí a znásilňování žen, rabování
surovin, přesídlování a ničení, nucená práce, a nechvalně proslulý přesídlovací
program, který má za cíl nahradit Papuánce indonéskými osadníky, toto všechno
odpovídá čtyřem z pěti bodů genocidy, tak jak je popsána v Čl. 2
Úmluvy.
Pokračující
porušování lidských práv za vlády prezidentů M. Sukarnaputriové a S. B.
Yudhoyona byly zdokumentovány i ve zprávách o lidských právech Ministerstva
zahraničí USA.
Níže
uvádíme seznam některých porušení lidských práv spáchaných indonéskými
složkami. Tyto a další jim podobné incidenty poskytují důkaz o tom, že Západní
Papua je místem pokračujícího programu genocidy vůči domorodé papuánské
populaci prováděného indonéskou vládou nebo jejími agenty. Zákonná definice a
opodstatnění pro ni jsou uvedeny v dokumentu „Porušování lidských práv na Západní Papui: Aplikace zákona o
genocidě na údobí indonéské nadvlády“ připraveném pro Indonesian Human Rights
Network klinikou Allard K Lowenstein International Human Rights Clinic Yaleovy
univerzity.
Následují
příklady porušování lidských práv na Západní Papui od r. 1962. Tyto zprávy
pocházejí z externích dokumentů uvedených dole, nebo externích dokumentů
uvedených u jednotlivých případů:
1966:
Reverend Koibut svlečen donaha a přinucen k předvádění masturbace před
svou rodinou
1966-67:
Letecké bombardování sídel v horách Arfak Mountain
1967:
Operasi Tumpas (operace vyhlazení). 1500 lidí zavražděno ve vesnicích Ayamaru,
Teminabuan a Inanuatan.
1967-1968:
Godfried Mirino, člen Novoguinejské rady unesen ze svého domova neznámými
lidmi, od té doby už nebyl spatřen
duben
1969: Letecké bombardování Wissel Lake District (oblast Paniai a Enarotali); 14
000 přeživších uprchlo do džungle.
květen 1969: Mr Penehas Torey, člen Novoguinejské rady, byl unesen vojáky ze svého domu v Jayapuře a už nebyl nikdy spatřen.
květen 1970: Masakr mnoha žen a dětí indonéskými jednotkami. Osmdesát svědků uvedlo, že viděli, jak jedna žena byla rozpárána, její nenarozené dítě vyjmuto a na zemi rozsekáno, teta dítěte pak byla znásilněna skupinou vojáků.
červen
1971: Henk de Mari ohlásil, že 55 mužů ze dvou vesnic v North Biak bylo
přinuceno před zastřelením si vykopat své vlastní hroby. Publikováno v holandském
deníku De Telegraaf v říjnu 1974.
Další
příklady indonéské brutality najdete v anglickém originále/For further
instances of Indonesian atrocities, please, go to English website: http://wpik.org/Src/genocide.html
Externí
odkazy/External links
Dr
Lagerberg Report on Human Rights violations in West Papua
US
Dept. of State: Human Rights Practices in Indonesia 2002
Indonesian
Human Rights Abuses in West Papua:
Application of Law of Genocide to the History
of Indonesian Control - Yale University 2004
Robert
F Kennedy Center for Human Rights:
Rape
and Other Human Rights Abuses by the Indonesian Military in Irian Jaya (West
Papua),
Indonesia
May 1999 ( copy )
RFK
Award Laureate, Bambang Widjojanto
Franciscans
International: Mar 2003 Apr 2003 Aug 2003 testimony Mar 2004 Apr 2004
Catholic
Diocese of Jayapura Publication and Reports
Commission
on Human Rights (Komnas HAM) will probe only 2 cases
Repressive
Mining in West Papua (copy)
US
Congresman Faleomavaega speech 'Indonesia's Human Rights Violations in Irian
Jaya/West Papua' 1998
Hon.
Eni F. H. Faleomavaega - Statement at UN Decolonization Committee, 2001
"Genocide
in West Papua? The role of the Indonesian state apparatus and a current needs
assessment of the Papuan people" Sydney University 2005
Federální
republika Západní Papua zaregistrována u OSN
JUBI,
2. března 2012/March 2, 2012
Na
zatím posledním slyšení soudního procesu oznámil Forkorus Yaboisembut, že
vyhlášení Federální republiky Západní Papua bylo registrováno Radou bezpečnosti
OSN jako krok k mezinárodnímu uznání. Podle Edisona Waromiho, premiéra
Federální republiky Západní Papua, se tak stalo 26. února.
U
soudu rovněž uvedl, že schválení bylo přijato ze sekretariátu OSN a registrace
republiky u OSN byla zaznamenána pod číslem Rr.827567846 BT.
Forkorus
tuto informaci potvrdil a prohlásil, že Papuánci by měli spolupracovat při
snaze o uznání republiky a přestat volat po referendu nebo dialogu. „Soustřeďme
se na mezinárodní uznání,“ řekl. „Velmi brzy se objeví země, která uzná naši
nezávislost a naši lidé musí být připraveni to podpořit,“ řekl Forkorus, aniž
by zmínil, kterou zemi má na mysli.
Mezinárodní
pozorovatel spojovaný s University of Indonesia Hariyadi Wirawan řekl: „Cílem
tohoto kroku je získat mezinárodní uznání, protože problém Západní Papuy nebyl
nikdy řešen. Pro Západní Papuu se požaduje scénář obdobný nezávislosti Kosova,
které uspělo díky pomoci mezinárodní instituce.“
For
English text, please, go to: http://wpan.wordpress.com/2012/03/02/federal-republic-of-west-papua-is-registered-at-the-un/
Australští poslanci neuposlechli zákaz účasti na
schůzce k Západní Papui
Alexandra Kirk, ABC News
28. února 2012/ February 28, 2012
Skupinka řadových vládních poslanců neuposlechla
varování strany a zúčastnila se akce na podporu lidských práv na Západní Papui.
Australští Zelení pořádali úvodní setkání
australsko-pacifické skupiny mezinárodních poslanců za Západní Papuu, která
dlouhodobě usiluje o nezávislost.
Úřadující ministr zahraničních věcí Craig Emerson
přesvědčoval klíčové poslance, aby na setkání nechodili. Zelení označili jeho
postoj v této věci za zbabělý. Labouristický poslanec Laurie Ferguson
ministrovu výzvu ignoroval a zúčastnil se. Podle něho je Emersonovo naléhání „bezprecedentní,
směšné a svědčí o špatné informovanosti. Bavíme se o zemi, kde lidé dostávají
15 let vězení za vztyčení vlajky, a která je podle všeobecných analýz indonéské
společnosti na druhém nejhorším místě, pokud jde o průměrnou délku života,
dětskou úmrtnost a výši příjmů.“
Ferguson dále řekl, že okolo 60 Papuánců je nyní
drženo ve vězeních z politických důvodů, a že do provincie se přesunuje
stále více vojáků.
For info in English, please go to: http://www.abc.net.au/news/2012-02-28/labor-mps-defy-ban-on-west-papua-meeting/3858188
10. 2. 2012
Tisková zpráva
organizace UWIP k zatčení českého novináře na Západní Papui
Začátkem tohoto týdne proběhla médii zpráva o zatčení českého
novináře Petra Zámečníka na Západní Papui v regionu Manokwari. Je to
v poměrně krátké době již třetí zmínka o této jinak málokdy zmiňované
části světa.
Nejprve se v listopadu objevila zpráva o ocenění
indonéského novináře Simona Erora. Tuto cenu za
nejlepšího novinářského sólokapra měl novinář z Papuy-Nové Guineje dostat za
reportáž, při níž pronikl mezi domorodé melanéské bojovníky za nezávislost na
indonéské okupační vládě a popsal jejich pohyb a pozice (viz článek Padouch nebo hrdina? http://blisty.cz/art/61120.html).
Druhá zpráva se pár dní nato zabývala
zatykačem vydaným Interpolem na papuánského náčelníka Bennyho Wendu, žijícího
v exilu ve Velké Británii který v roce 2009 navštívil Českou
republiku na festivalu NAIFF (http://www.naiff.eu/fest/2009-brno/benny-wenda/
) (viz článek Interpol hledá západopapuánského kmenového náčelníka na www.freewestpapua.cz,
nebo: http://www.guardian.co.uk/world/2011/nov/25/interpol-attempt-arrest-asian-separatist
, )
Všechny tyto zprávy propojuje téma
boje domorodých obyvatel Západní Papuy za nezávislost na Indonésii. (http://www.freewestpapua.org/)
Co současné kritické
situaci v této oblasti vlastně předcházelo:
Po získání nezávislosti Indonésie na Holanďanech v r. 1949 si
Holandsko podrželo území západní Nové Guineje a připravovalo domorodou populaci
na nezávislost. V r. 1957 podepsala Austrálie s Holandskem dohodu o směřování
celého ostrova Nová Guinea k nezávislosti a mnoho Australanů se příprav aktivně
účastnilo (‘Current Notes on International Affairs – November 1957′, Department
of External Affairs, Canberra, p. 882, ).
V r. 1961 utvořila holandská správa místní parlament
zahrnující domorodé zástupce. Rok 1970 byl stanoven jako rok nezávislosti.
Od r. 1949 začala nad západní polovinou Nové Guineje
požadovat kontrolu Indonésie, ačkoli to byla, stejně jako východní část,
pravlast Papuánců. Indonésané neváhali začít s invazí a otevřený konflikt s
Indonésií se zdál být neodvratný.
Ve snaze předejít válce s Indonésií přesvědčili Američané Holandsko
a Austrálii, aby dobrovolně podstoupily Indonésii polovinu Nové Guineje. V této
reálpolitické hře studené války použil Washington životy a zemi Papuánců k tomu,
aby si koupil prozápadní spojenectví Indonésie a získal tak přístup k
indonéským a papuánským nerostným zdrojům.
Indonésie se stala novou koloniální mocností v Nové Guineji v
r. 1963. V roce 1969 umožnila OSN Indonésii uspořádat zmanipulované hlasování o
sebeurčení. Zúčastnění pozorovatelé OSN sledovali pouze 20 procent hlasování. Pod
pohrůžkou zbraní bylo 1025 zástupců donuceno hlasovat pro setrvání pod
indonéskou nadvládou. Od té doby zde probíhá genocida původního obyvatelstva ze
strany indonéské armády, během níž bylo zabito již na 400 tisíc Papuánců.
Problematikou Západní Papuy se dlouhodobě zabývá Stálé fórum
pro domorodé národy při OSN a nevládní organizace, např. Amnesty International
a Human Rights Watch. V České republice se této tématice věnuje organizace
UWIP (www.uwip.org
na stránkách www.freewestpapua.cz
)
